Horniny v Českém Švýcarsku

Jak vlastně vznikla pískovcová oblast, jak vznikly kopečky v okolí?

V druhohorách, před zhruba 90 milióny lety se zde rozlévalo mělké moře. Kdybychom stáli na dně tohoto moře, společnost by nám dělali měkkýši, ryby, žraloci. Do tohoto moře ústilo několik velkých řek, které přinášely z okolních hor (dnešní Krkonoše a Jizerské hory) písek, který se na dně moře usazoval. To probíhalo několik miliónů let.

Když moře ustoupilo, vznikla obrovská pískovcová hmota, která tlakem, teplem a chemickými procesy ztvrdla. 

Zemské kry se posouvaly, řeky si vytvářely svá koryta, prohloubily se kaňony řek.

Déšť, vítr, mráz působil a vlastně působí dodnes a tím modeluje krajinu do různých tvarů nebo narušuje části skal, které se řítí dolů.

V třetihorách, před cca 65 milióny lety, se k povrchu drala láva, která vytvořila podpovrchová tělesa. Tato tělesa byla schována pod vrstvou pískovce, který postupně obnažil a odkryl důkaz vulkanické činnosti – čedič nebo znělec.

Ve Šluknovském výběžku najdeme ještě další horniny. Žulu a vápenec. 

Žula je nejstarší horninou v této oblasti. 550 miliónů let. 

Nedaleko Krásné Lípy byla roku 1641 zahájena těžba vápence. Vápenec se používal ke hnojení nebo ke stavebním účelům. 

Plačtivé kameny 

Ohlazy skal, které vznikly v důsledku vzájemného tření hornin při tektonických pohybech. Došlo k ohlazení až do podoby skla. Říká se, že ohlazy odráží světlo jako zrcadla, proto se použilo názvu tektonická zrcadla.